Přeskočit na obsah

Jurij Vega

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jurij Bartolomej Vega
Jurij Vega
Jurij Vega

Narození23. března 1754
Habsburská monarchie Zagorica, Habsburská monarchie (dnes Slovinsko)
Úmrtí26. září 1802 (ve věku 48 let)
Habsburská monarchie Nußdorf, Habsburská monarchie (dnes Rakousko)
Vojenská kariéra
Hodnostgenerálmajor dělostřelectva
VyznamenáníVojenský řád Marie Terezie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Jurij svobodný pán von Vega (německy Georg von Vega, latinsky Georgius Bartholomaei Vecha; 23. března 1754 Zagorica, Kraňsko26. září 1802 poblíž Vídně) byl rakouský generál dělostřelectva, matematik a fyzik slovinského původu.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Zagorici v dnešním Slovinsku. Roku 1775 absolvoval střední školu v Lublani a následujících pět let pracoval jako inženýr říční navigace. Poté vstoupil do rakouské armády, kde byl díky svým matematickým schopnostem povýšen na majora a ustanoven vyučujícím na bombardýrské škole ve Vídni. Zde navrhl nové typy moždířů. Následně se účastnil války proti Osmanům. Za francouzských revolučních válek velel v roce 1794 již jako podplukovník obléhání pevnosti Fort Louis. Se svými 16 obléhacími houfnicemi se mu podařilo tuto pevnost dobýt během jediného dne. V roce 1796 padla po sedmidenním obléhaní pevnost v Mannheimu, přičemž obléhatelé použili Vegových třiceti- a šedesátiliberních moždířů. Za toto vítězství obdržel Vega Vojenský řád Marie Terezie a byl povýšen na generálmajora. Zemřel roku 1802 za dosud nevyjasněných okolností v Nußdorfu nedaleko Vídně.

Během mírového období se Vega zabýval psaním učebnic matematiky a fyziky. Učebnice z roku 1787 je považována za jedno ze základních pojednání o balistice. V roce 1783 vydal své logaritmické tabulky, jež byly přeloženy do mnoha jazyků.[1] Stal se také členem několika vědeckých akademií v Evropě.

V roce 1787 si vzal za ženu Josefu Svobodovou z Českých Budějovic, se kterou měl tři děti.[2]

Na jeho počest je pojmenován kráter Vega na Měsíci[1] a jeho portrét nesla i padesátitolarová slovinská bankovka.[3]

  1. a b Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Rheita, str. 162, č. mapového listu 68, ISBN 80-85277-10-7
  2. BATAGELJ, Vladimir. Jurij Vega (1754 - 1802) [online]. 1995 [cit. 2010-11-05]. online. (slovinsky) 
  3. Banka Slovenije. 50 tolarjev [online]. C2006 [cit. 2010-11-05]. Dostupné online. (slovinsky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HOLLINS, David. Rakouští vojevůdci za napoleonských válek. Praha: Grada, 2007. 64 s. ISBN 978-80-247-1894-1. S. 61. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]